pondělí 19. července 2010

Tatry 2010 - den třetí

Je pondělí 5.7., naše "komunita" se opět dělí. Velká část naší party se vydává na pltě do Červeného kláštora. Možná se Vám bude hodit odkaz pro Váš výlet při návštěvě Tater a okolí. Tady je: pltníci.sk.
Ale to je trochu jiná historka a netýká se nás s Lidkou. My jsme si po včerejší tůře na Teryho chatu dali odpočinkový výšlap.
Dnes jsme nevstávali brzy ... hurá. V klidu jsme posnídali připravili si svačinu na cestu a v 10:35 jsme vyjeli místní Tatranskou elektrickou dráhou na "krátký" výlet na Popradské pleso. Vláček nás dovezl do Štrbského plesa těsně před obědem, protože se musí přestupovat ve Starém Smokovci na přípoj od Popradu, ale přestup netrvá déle než 15 minut. Už když přijíždíme do Starého Smokovca vnímáme změnu počasí a za okny električky chvílemi prší. Hory nejsou vidět a v údolí pod námi se s občasným protrháním mraků objeví obce pod Tatrami. Hlášení z místního rozhlasu, že přijíždí přípojný vlak z Popradu, který pokračuje do Štrbského Plesa vyhnal všechny návštěvníky Tater před zmíněnou kolej s tím, že se chceme co nejdříve dostat dovnitř. Prší a jak! Teď se ukázalo jak jseou všichni připraveni na dnešní tůru. Ti připravení jsou v momentě převlečeni. A proč? Protože hlášení o příjezdu vlaku přišlo "trochu" brzy :-) A tak jsme tam stáli a nevěřícně koukali, kde ten vlak asi je. Vypadalo to, že se k nám doneslo hlášení z Popradu, že vlak odjíždí. Protože ti nepřipravení byli docela hodně zmáčení. Vláček přijíždí, davy se valí dovnitř. Okamžitě zapařená okna v přeplněném vlaku znemožňují výhled ven. Ale stejně tam není nic vidět. A tak jsme se začali bavit cestujícími uvnitř. Parta lidí (asi firemní soudržná akce) si posílala v přeplněném vlaku jízdenky k označení. Lístky posílali i ostatní cestující. Nedostali by se k označovačům jízdenek. A tak se bavíme pohledy na cestující, kteří si někde ve předu nechali označit jízdenky a pak bedlivě sledovali dráhu jejich lístků a následnou kontrolu jestli se jim vrátily ty správné jízdenky. Myslíme na ty naše pltníky. Myslíme na to, že asi z projížďky asi nemají nic. Ale jak jsme večer zjistili, měli naši voraři velké štěstí s počasím. Tak že jeli :-)
Do Štrbského Plesa přijíždíme s obavami. Cestou se stále smáčejí okna od deště. Vystupujeme a zjišťujeme, že nám přestalo pršet. Navštěvujeme toalety a já si fotím na mobil nástěnný jízdní řád pro cestu zpět. Vlevo od východu je sportovní obchod, kde trávíme pár minut a obdivujeme skvělé trekové boty zn: hlavně nejmenovat, ale koukněte sem :-) Nádhera a ta lehkost. Příští nákup pro zdolávání hor jsou naše. Doufám :-) Začínáme pokukovat na naší další bláznivou akci - Beskydská sedmička. Budeme potřebovat nějaké lepší vybavení, i když tyto botky z předešlého odkazu nejsou moc doporučované pro náš zamýšlený výšlap. Ale o Beskydské sedmičce a všem kolem tohoto závodu Vám napíšu, jestli to přežiji až v září.
Vycházíme od nádraží kolem půl jedné a měl by nás čekat dnes jen hodinový výšlap k Popradskému plesu. Procházíme Štrbským Plesem, míjíme stánky se všemi lákadly od místních řemeslníků. Zastavujeme se chvíli u nádherných malovaných obrázků. Nejvíce nás zaujaly ty s místní horskou lidovou architekturou. Obrázky které byly v odstínech hnědé barvy. Opravdu pěkné. Jdeme dál ... červená turistická značka nás dovede až k plesu. Tak ji pozorně vyhledáváme. Značení tras, které jsme tady kdy potřebovali jsou ve výborném stavu.
Vždy nás bez omylně dovedly k našemu cíli.
Na cestě nás podle průvodce čeká 14 tématických zastavení. Můžete se dočíst vše o místní fauně a flóře. Poučné a můžete zaměstnat svá unavená těla jak sebe, tak své dítka. Protože tato trasa je za zvážení Vás rodičů vhodná pro první seznámení s horskou turistikou. Není pro lenochy, ale při pěkném počasí chytnou nádherné výhledy štítů hor nad Vámi. Cesta začíná jako každá lesní cesta kdekoli u nás či v SR. Cestou lesem se nám po levé straně odkrývají skokanské můstky sportovního areálu pod Soliskom. To je zatím jediné zpestření po cestě lesem. Asi po 30 minutách chůze se otevírají výhledy na přilehlé štíty k hoře Ostrva 1984 m.n.m. Měli jsme možnost vidět obě varianty z těchto štítů. NIC a nádherně vykreslené hřebeny hor. Les začíná konečně ustupovat a objevují se vlevo před námi štíty Patria 2202 m.n.m., Malá Bašta 2287 m.n.m., Predná Bašta 2373 m.n.m. atd. Tím, že jsme opustili les se mění i sklon naší trasy. Scházíme dolů k Hincovu potoku. Přechod přes lávku a během pěti minut jste u důležitého rozcestí. To vás totiž může zavést na čtyři různé směry.
- červená trasa - pokračování té, po které jste přišli Vás může zavést přes Sedlo pod Ostrvou na Tatranskou magistrálu a zpět do Starého Smokovce atd. až po Velké Biele Pleso, kde červená turistická trasa končí.
- modrá trasa - na sever - Vás může zavést na dva významné cíle. A to na RYSY a na Kôprovského štít.
- modrá trasa - na jih - Vás dovede na železniční zastávku Popradské pleso

Konečně přicházíme na Popradské pleso a hotel se stejným názvem. Dáváme si kávičku a polévku - ta nám dala. Šaratice v tatranském podání :-) Jinak si nemůžeme stěžovat na kvalitu stravy. Kde jsme jedli, všude jsme si pochutnali. Dáváme se také do hovoru se sedícími vedle u stolu. Já šikula jsem si zapomněl vzít mapu. Probíráme naše plány a zkušenosti. Milí lidé...ještě jednou se s nimi setkáme na chatě Plesnivec. Po příjemně stráveném čase vycházíme k dalšímu cíli. Symbolický cintorín je přístupný od Popradského plesa po žluté tur. trase. Dvacet minut chůze od hotelu vstupujeme na symbolický hřbitov zahynulých v místních horách. Přátelé, přiznám se, že tato návštěva mi dala hodně. Člověk si tu s těmi pamětními destičkami se jmény uvědomí, kolik životů zde zůstane a nevrátí se domů! A že jich tu je!
Někdy se nedá neštěstí zabránit, ale když jsme zdolávali některé ty "dvoutisícovky" a člověk je soudný, měl by si říci - "nemám na to". Dokud to jde!
Vracel jsem se odtud zamyšlený a myslím si, že mě to ovlivnilo na zbytek dovolené. Zpáteční cesta už byla o zdolání cesty zpátky do Štrbského plesa. Zvolili jsme druhou možnost se vrátit do Š. Plesa a to po zelené tur. trase kolem Hincova potoka. Pěkná, ale myslím si náročnější trasa. Není tak frekventovaná. Nejdříve scházíte dolů do údolí k potoku, chvíli jdete kolem něho ... jen krátce a pak dlouhé stoupání na rozcestí někde poblíž horizontu Trigan. Je to docela zdlouhavé stoupání a pro malé děti bych spíše doporučoval se vrátit cestou, kterou jsme šli tam...po červené.
Unaveni sedáme po 17:30 hod. do električky a spokojení se vracíme zpátky do Tatranské Lomnice. Vlak odjíždějící v 17:43 ale nemá přípoj ve Starém Smokovci na T. Lomnici a tak si ještě dáváme ve vestibulu nádraží automatovou kávu. V 19:02 konečně vyjíždíme a s nákupem v samoobsluze v Lomnici přicházíme zpátky k chatě. To je úleva a prý pak, že si dáme odpočinkovou tůru. Zítra nás čeká dvoudenní výšlap se spaním na Chatě pri Zelenom plese. Vedle v pokoji je velký mejdan, ale my s Liduškou se snažíme se balit na další den a hlavně nasbírat síly. Dobrou noc

Fotky ze třetího dne jsou ZDE...


Žádné komentáře:

Okomentovat